Asi bych si nikdy neodpustil, kdybych nezačal mojí nejmilovanější kapelou vůbec. Kapelou, která mi ukázala ten správný směr k hudbě, která mne přesvědčila začít dělat muziku aktivně a která mi dokonce našla moji spřízněnou duši. Nebýt R.E.M., bůh ví, co by se všechno v mém životě (ne)událo. Je to pro mne prostě zásadní kapela a navždy bude a jsem opravdu velmi rád, že to jsou právě oni. Michael Stipe, Petr Buck, Mike Mills a Bill Berry.
Jaké bylo mé velké překvapení, když minulý rok moji "miláčci" ohlásili rozpad. Byl jsem z toho velmi smutný - však sotva vydali skvělé album Collapse Into Now a teď se najednou chystají ukončit svoji činnost? Cože? Škoda, že jsme se nedočkali posledního turné, bylo by to skvělé vyvrcholení jejich dlouhé, třicetileté kariéry. Nicméně po nich nám tu zůstalo mnoho skvělého (někdy nedoceněného) materiálu a následující píseň nazvanou "We All Go Back To Where We Belong", která se nachází na úplně posledním výběru největších hitů, osobně považuji za jejich vynikající "labutí píseň". Důstojné rozloučení se vším všudy. R.E.M. FOREVER!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moji milí čtenáři, pište s chutí co si o tomto myslíte. Děkuji za Vaše komentáře, jsem rád za každý feedback.